Sdílenou ekonomiku v Česku zdaleka nereprezentují jen Airbnb nebo Uber. Obě tyto platformy kromě toho čelí kritice, že ve skutečnosti generují neférovou konkurenci hoteliérům a taxislužbám, staly se příliš komerčními a s opravdovou sdílenou ekonomikou, tedy šetrným a efektivním využíváním zdrojů i lidských schopností, už nemají mnoho společného.
Sdílené pořizování věcí? Zatím spíše půjčování
Máte v rodině dvě auta a jedno používáte jen občas? Jezdíte na kole jen o víkendech? Leží vám v garáži ladem vybavení na kempování nebo třeba vyfouknutý raft? V rámci sdílené ekonomiky byste měli být schopni nejen tyto předměty sdílet s dalšími lidmi, kteří je také využívají jen nárazově. A kteří se pochopitelně budou podílet na jejich pořizovacích nákladech.
Na rozdíl třeba od Skandinávie u nás zatím příliš nefunguje sdílené pořizování věcí, jejich půjčování však ano. Kromě různých uzavřených facebookových skupin nebo polosoukromých diskusních fór existuje platforma pujcim.to, která s tímto principem přichází ve velkém a dává mu právní rámec. Na rozdíl od zmíněných neformálních skupin garantuje platforma splnění všech právních náležitostí, za zprostředkování zápůjčky si však účtuje poplatek. Služba funguje od roku 2015.
Sestavení nábytku či různé domácí opravy
Někde na půl cesty mezi inzertním portálem pro řemeslníky a platformou sdílené ekonomiky je stránka supersoused.cz. Umožňuje zadávat poptávky na drobné práce jako je sestavení nového nábytku, instalace kotlů nebo velkých elektrospotřebičů, různé domácí opravy a podobně. Supersousedé ovšem nemusí mít – na rozdíl od řemeslníků „z povolání“ – živnostenské oprávnění.
Jednotliví řemeslníci, ale někdy i firmy, na zadané poptávky reagují – uvedou cenu za realizaci práce. Poptávající z nabídek vybere tu, jež mu připadá nejvýhodnější. Platbu pak provede prostřednictvím platformy, která peníze ponížené o provizi za zprostředkování po odvedení práce přepošle realizátorovi.
Náhledový obrázek: Laura Tancredi, Pexels/volně k užití