Většina lidí dnes nechodí do restaurací jen proto, aby zahnali hlad. Kromě potěchy chuti a dalších smyslů jde o společenskou událost. Chceme, aby nám číšník doporučil specialitu podniku a drink, který se k ní nejlépe hodí. Chceme si užít atmosféru restaurace se vším všudy, jinak bychom se mohli spokojit s návštěvou bistra či dovozem jídla domů. Ale koronavirus obrátil pohostinství vzhůru nohama, a tak jsou dnes lidé ochotni dělat kompromisy.
Přestože personál je tím, co odlišuje dobrou restauraci od špatné, v době pandemie se stává nejrizikovějším článkem řetězce. A tak se jej majitelé restaurací i někteří hosté snaží chtě nechtě omezit, jak jen to jde. Bez kuchaře se neobejdete – uvařit skvělé jídlo nesvede ani ten nejdokonalejší robot. A tak je na paškále obsluha, kterou nahrazují moderní technologie.
Bez smartphonu ani ránu
V řadě restaurací už je tak dnes standardem, že se host víceméně obslouží sám. Neobejde se přitom bez chytrého mobilu a připojení k internetu. Menu si stáhne pomocí QR kódu, který bývá nalepený na stole. Někdy ze stránek restaurace, jindy jako PDF soubor. V některých restauracích pak hosté objednávají prostřednictvím WhatsAppu, případně specializované webové stránky, ke které se ještě dostaneme. Ve většině podniků si však pro objednávku přijde obsluha, která ji také pochopitelně doručí a na závěr hosta zkasíruje.
Lepší podniky v západních zemích se však minimálně v dobách, kdy vrcholí koronavirové vlny, posouvají do jakéhosi virtuálního módu. QR kód na každém stole je unikátní a otevře stránku, na které je možné nejen objednat a posílat doplňující dotazy či přání, ale i uhradit útratu daného stolu. K platbě je pochopitelně potřeba platební karta s povolenými online platbami, neboť z pohledu vydavatele karty nejde o transakci skrze fyzický platební terminál. Personál takové restaurace se pak stará jen o servírování pokrmů i nápojů a odnos špinavého nádobí.
Náhledový obrázek: Ivan Negru’s Images/volně k užití
