Nejde pochopitelně o digitálního dvojníka živého člověka, alespoň zatím ne. Digitální dvojče je dokonalá digitální kopie skutečného předmětu, obvykle výrobků nebo složitých přístrojů. Zatímco v minulosti existovaly jen nákresy a plány, byť sebedokonalejší, dnes je možné každý předmět převést do digitální formy doslova atom po atomu, pokud by to bylo žádoucí.
Pro velké hráče nezbytnost
Přestože digitální dvojčata původně vznikala pro průmyslové koncerny, kterým umožnila zefektivnit výrobní procesy a výrazně snížit počet vadných produktů, dnes existují i digitální dvojčata počítačových sítí nebo interních procesů. Jejich trojrozměrná vizualizace totiž dokáže odhalit úzká hrdla či jiné nesrovnalosti.
Kromě toho umožňují digitální dvojčata simulovat chování výrobku za určitých nadefinovaných podmínek. Třeba při testování letadel se namísto zmenšeného modelu v simulátoru dnes používá právě digitální dvojče. To může během několika málo hodin nalétat tisíce virtuálních hodin za různých povětrnostních podmínek. A není třeba zůstat u jednoho dvojčete – s dostatečně výkonným hardware můžete simulovat dlouhé roky provozu desítek či stovek letadel.
Dostupné i pro menší firmy
Digitální dvojčata však už využijí i malé firmy. V dnešní době totiž padá bariéra spojená s vysokými nároky na výpočetní výkon. K tvorbě dvojčat se obvykle využívají cloudové služby, například Microsoft Azure Digital Twins, v nichž platíte jen za využitý výpočetní výkon. Náročnější a nákladnější je tak vytvoření samotného dvojčete. To může být relativně jednoduché, ale i velmi náročné, chcete-li například simulovat opotřebení jednotlivých součástek za určitých podmínek.
Práce s digitálními dvojčaty může připomínat hraní si s legem, zejména pokud máte digitalizované výrobky i jejich součástky. Schopný datový analytik však z téhle stavebnice dokáže vytáhnout informace, ze kterých vám půjde hlava kolem. Digitální dvojčata kromě toho usnadní rozdělení výroby mezi více dodavatelů, změnu stávajících dodavatelů nebo licencování produktů pro zahraniční trhy.
Autorem článku je Tomáš Michálek
