Virtuální peníze včera, dnes a zítra

automatické zpracovávání dat, blockchain, data, databáze, digitalizace umění, digitální služby, digitální technologie, digitální umění, Ethereum, finanční technologie, kryptoměny, moderní technologie, NFT, non-fungible token, sdílená ekonomika, tokenizované umění, tokeny, ukládání dat, umění budoucnosti, umění online, virtuální ekonomika, virtuální peníze, virtuální podnikání, virtuální prodej, virtuální produkt, virtuální produkty, virtuální úložiště dat, vlastnické právo, zajímavá investice, zálohování dat

V principu existují virtuální peníze už několik století – poprvé vznikly, když začali lidé jako platidlo přijímat různé směnky a šeky. Ve druhé polovině minulého století pak díky rozvoji bank a FinTech průmyslu množství virtuálních peněz převýšilo objem skutečného oběživa, tedy fyzických bankovek a mincí. A jak šel technologický vývoj dopředu, objevovaly se i smělé plány na vznik čistě virtuálního platidla, které by existovalo jen díky internetu.

Od počítačových her ke kryptoměnám

I když první firmy zaměřené na virtuální peníze a mikroplatební systémy vznikaly už od konce osmdesátých let, ve velkém uspěly až měny počítačových her, které se dočkaly masového rozšíření mezi miliony hráčů. Nekorunovaným králem byla v tomto směru hra Second Life s měnou Linden Dollar. Hra z roku 2003 nabízela – jak už její název napovídá – možnost prožít druhý život prostřednictvím virtuální postavy.

Ta žila ve virtuální alternativě reálného světa, potřebovala jíst a spát, pracovala, stýkala se s jinými postavami… A při tom vydělávala a utrácela virtuální peníze, které se začaly brzy směňovat za skutečné peníze. Zatímco se tvůrci jiných her snažili monetizaci herních předmětů bránit, okolo Second Life vznikla během několika let samostatná virtuální ekonomika, jejíž hrubý produkt ekonomové v roce 2009 odhadli na téměř 600 milionů dolarů ročně.

V témže roce byl ovšem publikován kód první kryptoměny, bitcoinu. Ten posunul pojem virtuálních peněz na další úroveň a otevřel dveře mnoha dalším digitálním měnám. Jen počet kryptoměn se dnes blíží deseti tisícům, a kromě nich existuje řada dalších monetárních systémů, jako je třeba ambiciózní Quahl. Některé státy zvažují spuštění vlastní kryptoměny, Salvador dokonce letos přijal bitcoin k nevoli obchodníků i mnoha obyvatel jako jednu ze dvou oficiálních státních měn. Většina ekonomů je dnes přesvědčena o tom, že virtuální peníze v různých formách jsou budoucnost finančnictví.

Česká stopa

Virtuální peníze ale nejsou jen doménou velkých firem či podivínských programátorů. V roce 2000 se v Česku objevil mikroplatební systém I LIKE Q, který se během několika let naučilo k placení online využívat více než 100 000 lidí. I LIKE Q nabízelo virtuální mince Q, jejichž hodnota byla přímo navázána na českou korunu. Platby prostřednictvím I LIKE Q přijímaly některé e-shopy, například knihkupectví, ale i Pražská energetika. Po třech letech se ovšem změnila legislativa a celý projekt byl ukončen.

Náhledový obrázek: WorldspectrumPexels/volně k užití

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.